Zanikleobceobjekty

Navigace

Zánik: po roce 1587
GPS souřadnice: 50°21´1.92" s.š.   13°11´5.28"  v.d.

Nejkratší přístupová cesta na zříceninu hradu Egerberk je z obce Lestkov, kde zaparkujeme. Napojíme se na červenou turistickou značku, která prudce stoupá lesem k torzu hradu Egerberk. Na prvním rozcestí v lese z červené značky odbočíme vpravo na turisticky neznačenou cestu vedoucí ke zřícenině.
 

Kdo a kdy založil hrad Egerberk není známo, neboť se o jeho počáteční podobě nic nedochovalo. Hrad prošel rukama řady šlechtických rodů. Nejstarší dostupné doklady jsou z první poloviny 14. století. V nich se hovoří o pánech z Egerberku. Prvním doloženým vlastníkem je Vilém z Egerberku v roce 1317. Jeho mladší syn prodal v roce 1350 hrad Šumburkům. Ti jej vlastnili až do roku 1384, kdy jej prodali pánům z Dubé.
 

Od roku 1385 vlastnil hrad Jindřich Škopek z Dubé, jeden z členů rady krále Václava IV. Za jeho vlastnictví prošel hrad první zásadní přestavbou. Přestavěný hrad získal v letech 1411 a 1412 Mikuláš Augustinův, nejvyšší zemský písař. Po něm držel na počátku husitských válek hrad Wend z Ilburka. Wend se dostal do sporu s Vilémem z nedalekého Šumburka. Ten lstí obsadil Egerberk a později nechal Wenda umučit v hradní hladomorně. Po smrti Viléma koupil hrad Jakoubek z Vřesovic, ale v roce 1455 se po dlouhých majetkových sporech podařilo hrad získat opět Ilburkům. Hrad nadále střídal majitele, v roce 1557 jej například získal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, v roce 1623 jej po bělohorských konfiskacích koupili Thunové. Za jejich držení pak Egerberk postupně pustl a měnil se ve zříceninu, neboť jejich sídlo bylo v Klášterci nad Ohří.

Podoba hradu

Hrad měl původně elipsovitý tvar a byl obklopen vysokým valem s příkopem. Kolem vnějšího obvodu se táhla 2 m silná zeď, jako hlavní obranný prvek. Vstupní brána do hradu byla od jihozápadu. Do vlastního hradu se pak vstupovalo další branou za příkopem. Hrad tvořily dvě části – východní obytná a hospodářská, západní obranná. Obytnou část tvořil hlavně třípatrový hradní palác se dvěma sály a několika menšími místnostmi včetně ložnice. Na západní straně byl vnitřní hrad uzavřen mohutnou obrannou věží se silnou zdí.

Do dnešní doby se nejlépe zachovala střední palácová část s nádvořím a jeho obloukovitým zakončením. Ve zdech paláce jsou zachována i některá okna a dveřní otvory. V jednom z oken se z části dochovala gotická klenba.

Nafoceno: říjen 2016

Zřícenina je volně přístupná