Zanikleobceobjekty

Navigace

 

Objekt: pozdně gotický hrad
Období vzniku: počátek 70. let 15. století
První písemná zmínka: 1473
Období zániku: 17. století
GPS souřadnice: 50.1414683N,   13.0364714E

Pozdně gotický hrad Hartenštejn nechal vystavět na počátku sedmdesátých let 15. století Jindřich II. z Plavna na výrazném osamělém návrší Zámecký vrch (Schlossberg, 733 m n. m.) asi 1 kilometr jihozápadně od města Bochov (Buchau). Hartenštejn se stal nástupcem nedaleko stojícího hradu Hungerberg na Hladovém vrchu, zničeného v roce 1469 během obléhání královskými vojsky Jiřího z Poděbrad. Panské sídlo dostalo název Nový Hartenštejn, podle rodového hradu Plevenských v Sasku. Hrad Hartenštejn byl vystavěn jako opěrný vojenský bod rozsáhlého bečovského panství Plavenských na Bochovsku, které bylo dále zastavováno.

První písemná zmínka o hradu Hartenštejn pochází z roku 1473, kdy jej Jindřich III. z Plavna zastavil Bohuslavovi ze Schwanebergu. Jindřich III. z Plavna byl více politikem než válečníkem, a proto, jak v Čechách, tak i v sousední římsko-německé říši, dosáhl vysokých úřadů. Byl říšským purkrabím v Míšni, hejtmanem německých lén Království českého a v letech 1494 až 1504 zemským fojtem v Dolní Lužnici. Roku 1477 bylo zdejší zboží spolu s hradem dále zastaveno Jindřichu z Géry. V roce 1496 zastavil Jindřich III. z Plavna hrad Hartenštejn Anně Zedwitzové, která jmenovala správcem hradu Martina Vermera. Jindřich III. z Plavna však nakonec hrad vyplatil.

Po smrti Jindřicha III. z Plavna, který zemřel v roce 1519 přímo na hradě Hartenštejn, převzal zdejší panství syn Jindřich IV. z Plavna, oblíbenec nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského. Roku 1521 získal hrad Hartenštejn sňatkem Jan Mašťovský z Kolovrat, za kterého byla znovu provdaná druhá manželka zemřelého Jindřicha III. z Plavna, kněžna Barbora Anhaltská, poručnice nezletilých dětí. V roce 1529 potvrdil tehdy již plnoletý Jindřich IV. z Plavna, který seděl na Hartenštejně, bochovským jejich privilegia a roku 1533 jim prodal panský dům za radnicí. Následně však význam zdejšího hradu poklesl. Roku 1551 prodal Jindřich IV. bochovským měšťanům rovněž poplužní dvůr pod hradem se všemi rolemi a lukami za 1000 zlatých a úroky.

Po smrti Jindřicha IV. z Plavna dne 19. května 1554 drželi zdejší zboží jeho synové Jindřich V. a Jindřich VI. Hrad Hartenštejn následně získal v dědickém řízení roku 1563 Jindřich VI. z Plavna. V roce 1567 připadlo zdejší zboží spolu s Hartenštejnem Jindřichovi Mikuláši Hasištejnskému z Lobkowitz. Hrad však již v té době nebyl obýván. V roce 1567 Hanuš Pröllhofer, držitel Herstošic, dosáhl osvobození od manských poplatků a služeb k hradu Hartenštejnu.

Jindřich Mikuláš Hasištejnský z Lobkowitz prodal roku 1573 tehdy již zpustlý hrad Hartenštejn, město Bochov spolu se vesmi Tašovice, Německý Chloumek a Těšetice Adamu staršímu Štensdorfovi ze Štensdorfu a na Údrči. Nový majitel nechal hrad Hartenštejn úsporně obnovit, sám však jíž sídlil v nedalekém Bohově, kde roku 1579 zemřel a byl pohřben v nově vystavěném farním kostele sv. Michaela Archanděla. Po jeho smrti panství připadlo na jeho syny, kteří se následně roku 1588 o rodový majetek rozdělili a hrad Hartenštejn tehdy dostal nejstarší syn Anzelm, Kašpar získal Miřetice a Abraham Údrč. Již následujícího roku 1589 však Anzelm Štensdorf ze Štensdorfu postoupil hrad Hartenštejn, dva sídelní domy v Bochově a dvě vsi Jeronýmu staršímu Hrobčickému z Hrobčic na Březně a Manětíně směnou za statek Koštice.

Po Jeronýmově smrti v roce 1602 zdědilo zdejší zboží jeho pět synů, kteří si majetek rozdělili. Po smrti jednoho z nich roku 1606 byl zdejší statek znovu rozdělen na čtyři díly a hrad Hartenštejn získal Ferdinand Burjan Hrobčický z Hrobčic, který však již sídlil rovněž ve městě Bochov. Ferdinand Burjan vedl spory s Bochovskými o městská privilegia, která chtěl omezit. Proti tomu se však mezi měšťany zvedl odpor a Ferdinand Burjan byl v roce 1607 donucen učinit zápis, že je nadále nebude obtěžovat. Nedlouho poté se však Ferdinand Burjan Hrobčický z Hrobčic zadlužil a již v roce 1608 zakoupila zdejší panství v dražbě Marianna Černínová, rozená ze Svárova, od které získal hrad Hartenštejn roku 1609 po vyplacení dvou věřitelů Vilém starší z Lobkowitz. Ještě téhož roku získal hrad Hartenštejn Linhart Colonna z Felsu, který následně připojil zdejší zboží spolu s hradem Hartenštejnem k panství Andělská Hora. Zdejší hrad poté ztratil funkci vojensko-správního sídla a postupně chátral.

Linhart Collona byl radikálním luteránem a výrazně se angažoval v českém stavovském povstání v letech 1618-1620 na straně proticísařské. Po Bílé Hoře byl proto dne 26. dubna 1621 místodržitelským úřadem posmrtně odsouzen ke ztrátě cti i všeho majetku. V roce 1622 následně od královské komory za 97.922 kop míšeňských grošů odkoupil panství Andělská Hora spolu se Stružnou, Bochovem s hradem Hartenštejnem a Činovem, známý pragmatik pobělohorské doby, císařský rada, komorní a hejtman Starého města Pražského Heřman Černín z Chudenic spolu s manželkou Marianou Černínovou ze Svárova, směnou za statek Žleby, který Heřman komoře postoupil. Své zdejší statky následně spojil v jednotné panství, které se pod novým názvem Kysibl až do roku 1848 výrazně neměnilo a zahrnovalo vedle hradů Hartenštejn a Andělské Hory a sídelní zámek Kysibl, městečka Andělskou Horu a Bochov a 30 dalších vsí.

Pouze částečně udržovaný hrad Hartenštejn poté definitivně zpustl a koncem 18. století se o něm mluví jako o „zbořeném“. Jeden z posledních majitelů, Antonín Hladík, poté prodal zpustlý Hartenštejn poštmistrovi Beerovi z Bochova, který jej proměnil v kamenolom, což byl počátek jeho likvidace. Kámen z hradu byl používán na stavby domů v nedalekém městě. S příchodem rozvoje turistiky a občanských spolků na počátku 20. století se nového zájmu dočkala rovněž zřícenina hradu Hartenštejn. Roku 1927 proto město Bochov za 500 Kč pozůstatky hradu odkoupilo. Z bývalého středověkého panského sídla tehdy zbývalo již pouze základové zdivo.

Tehdy přišel bochovský rodák, stavitel Ing. Alois Naff, s návrhem hrad rekonstruovat. Tento velký propagátor obnovy Hartenštejna zhotovil plány bývalého hradu a vypracoval projekt, na jehož základě bylo požádáno o státní subvenci. Peníze na zahajovací výkopové práce byly získány od okrašlovacího spolku a od bochovské městské spořitelny. Od roku 1933 probíhaly na bývalém hradě intenzivní záchranné práce. Celý hradní areál byl částečně vykopán a stavebně zajištěn, vyspraveny byly rovněž přístupové cesty.


(Dobové foto: zdroj Památky a příroda Karlovarska)

Roku 1936 byla vyklizena severní věž hradu, zvaná Karlovarská. Uvnitř věže bylo obnoveno schodiště a po dostavění zdiva do původní výše byla věž završena dřevěnou nástavbou a nově zastřešena. Interiér obnovené věže byl upraven k ubytování. V září roku 1936 byla během čtyř týdnů vytěžena do hloubky 34 metrů bývalá hradní studna. V roce 1937 proběhla ještě oprava suterénů zbývajících bateriových věží. Nad torzem jižní věže vznikl betonový taneční parket a začaly se zde pořádat taneční odpoledne a hrát divadelní představení. S příchodem finanční krize a následné druhé světové války však práce ustaly a zříceniny hradu poté opět zpustly. Dne 3. května 1958 byly zříceniny hradu Hartenštějn zapsány na státní seznam kulturních památek České republiky. V šedesátých letech 20. století došlo k destrukci zastřešení Karlovarské věže.

V roce 2006 byla zahájena postupná rekonstrukce zříceniny hradu Hartenštejn. Náklady na opravy ve výši 6 miliónů korun jsou hrazeny částečně z rozpočtu města Bochov za přispění z rozpočtu Ministerstva kultury ČR z Programu na záchranu architektonického dědictví. Během rekonstrukce byla provedena stabilizace severní tzv. Karlovarské věže, opraveno její zdivo a následně byla věž doplněna samonosnou dřevěnou nástavbou a zastřešením. Během rekonstrukčních prací byl roku 2007 v areálu bývalého hradu proveden archeologický průzkum Archeologického ústavu Akademie věd ČR pod vedením profesora Tomáše Durdíka. Během vykopávek byla v jedné ze sond objevena zachovalá velká kruhová pec s cihlovou klenbou z konce 15. století a zlomky kuchyňské a stolení keramiky. Obnovená Karlovarská věž byla roku 2011 zpřístupněna návštěvníkům a dnes slouží nově rovněž jako rozhledna.

Nafoceno: září 2017

Hrad je volně přístupný celoročně, zpoplatněna je pouze věž.
Věž je přístupná od dubna do října,
Klíče od věže je možné si zapůjčit oproti záloze 200,- Kč a prokázání se platným dokladem v infocentru města Bochov či v restauraci Radniční sklípek v jejich otevírací době.
Vstupné : 20,- Kč za jednu osobu, včetně dětí