Zanikleobceobjekty

Navigace

První zmínka: r.1344
Opuštěn: r.1537
GPS souřadnice: 50.3862428N, 13.1075378E

Kdo a kdy postavil hrad Perštejn, není známo. Jedna hypotéza vychází z možného původního názvu hradu Borschenstein podle jeho domnělého zakladatele Boreše z Rýzmburka; hrad by pak vznikl někdy okolo roku 1250. Podle jiné verze zbudovali Perštejn až páni ze Šumburku někdy okolo roku 1300. Poprvé je hrad výslovně uváděn až roku 1344, kdy náležel Bedřichovi ze Šumburku. Roku 1352 vstoupili Bedřich, Albert a Jetřich ze Šumburku do lenního svazku Koruny české. Při této příležitosti se dozvídáme, že jejich panství tvořily hrady Perštejn a Egerberk a k nim náležící městečko Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov, Mikulovice, polovina Přísečnice a další. Jetřich ze Šumburku se nedlouho poté osamostatnil a kolem roku 1360 vytvořil samostatné panství příslušející ke hradu Egerberku. V neklidném 15. století bylo i Klášterecko v jednom ohni. Zasloužili se o to především bratranci Aleš a Vilém ze Šumburku, jejichž názorové rozdíly na husitství vyústily v otevřenou válku. Spory nakonec skončily roku 1431 velkým dělením rodového majetku: Aleš, který byl rozhodným odpůrcem husitství, získal Perštejn se vším příslušenstvím a s polovinou Přísečnice s tamními cly; Vilém, jenž byl zcela protichůdného názoru, si na Klášterské hoře postavil nový hrad Nový Šumburk. Po husitských válkách se Alešovi nedostávalo peněz, což ho po roce 1445 přinutilo jednak prodat část panství, jednak vstoupit do lenního svazku saského knížete Fridricha; Perštejn dostal německou posádku. Jako zapřisáhlý nepřítel „husitského“ krále Jiřího z Poděbrad uzavřel roku 1450 Aleš ze Šumburku spolu s Mikulášem Hasištejnským z Lobkovic, Jindřichem starším z Weidu, Bedřichem ze Šumburku (saského) a Glouchova a městem Kadaň proti králi nepřátelský pakt, tzv. strakonickou jednotu. Perštejnská posádka se pak stala doslova pohromou pro panství Jiříkových spojenců, která pustošila i po uzavření tzv. vildštejnského příměří. Aleš zemřel roku 1451 a pánem na Perštejně se stal poručník jeho synů, Bedřich ze Šumburku. Situace na Klášterecku se tím však neuklidnila, ba naopak: bojovný Bedřich ze Šumburku své nájezdy na zboží stoupenců českého krále ještě vystupňoval. Když však porušil i příměří sjednané roku 1451 mezi Jiřím z Poděbrad a Saskem v Chebu, stal se Perštejn ještě téhož roku cílem mohutné trestné výpravy. Vojsko vedené zkušeným husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, Janem Caltou z Kamenné hory a Alešem a Petrem ze Šternberka, podporované posádkami měst Louny a Žatec a hotovostí celého žateckého kraje pevný hrad oblehlo a po pětiměsíčním intenzivním dobývání přinutilo hradní posádku ke kapitulaci. Bedřich ze Šumburku českému králi svoji porážku nikdy nezapomněl; ještě o osmnáct let později byl jedním z vůdců protičeské křížové výpravy, která však došla porážky v bitvě u Vilémova v Železných horách (1469). Hrad Perštejn byl při vojenské akci roku 1451 pobořen, páni ze Šumburku jej však tehdy ještě obnovili. Konec Perštejna nastal po roce 1508, kdy jej Šumburkové prodali Albrechtovi z Kolovrat, který hrad vzápětí prodal Oplovi z Fictumu. Ten roku 1512 dosáhl propuštění perštejnského zboží z lenního svazku na České koruně, aby je vzápětí připojil k sousednímu Šumburku. Perštejn, který poté Fictumové poručili jeho osudu, se jako pustý uvádí roku 1537.

Nafoceno: 12.9.2017