Zanikleobceobjekty

Navigace

Zánik obce:  1945 - 1950
Počet domů a obyvatel: r.1847   75 domů / 536 obyvatel
                                   r.1869   80 domů / 569 obyvatel
                                   r.1900   79 domů / 467 obyvatel
                                   r.1930   76 domů / 424 obyvatel

GPS: 50°4´16.02´´N     12°37´4.117´´E

Bývalá ves Žitná byla běžná horská víska, skládající se ze dvou částí. Horní a Dolní. Obě části byly roztaženy podél cesty procházející vsí. Byla to klasická kolonizační německá ves, jakých byla ve zdejším kraji většina. Nacházela se v nadmořské výšce 793 a měla již horský charakter.
Dolní Žitná se nachází pod prudkým svahem. Horní pak po několika ostrých serpentinách vysoko nad ní. Dvory a jednotlivá stavení se táhly od paty hory až k jejímu vrcholu. Obec byla též po určité období 18. století nazývána Roggendorf, mezi používané staré názvy ještě patřily Rokendorf a Rokkendorf.

V období poloviny devatenáctého století byla Žitná poměrně velkou vesnicí. Tehdy měla 74 domů a celkem 574 obyvatel, z toho 27 židovských rodin. V té době již měla vlastní školu a stále také v provozu pivovar s vinopalnou. O obci se nacházela jedna hospoda a nedaleko stála panská myslivna. Chudé obyvatelstvo se v té době živilo drobným hospodařením, chovem dobytka, dřevařstvím, pálením dřevěného uhlí, přádelnictvím lnu a vlny či podomním obchodem. Na polích se pěstovaly pouze letní obiloviny, brambory, řepa a len.V každé části obce, Horní i Dolní byla škola. Školy byly patrové, v prvním patře měly pokoje pro učitele. V Dolní Žitné sídlil vrchní učitel, v Horní Žitné učitel. K oběma školám patřily také zahrady na pěstování zeleniny. V plánu bylo postavení větší budovy pro společnou školu. Měla se stavět mezi oběma částmi obce. Ke stavbě už ale nedošlo.
V horní části Žitné stávala barokní socha svatého Antonína z Paduy s Ježíškem v náručí vysoká 2,4 metru. Jednalo se o skvělou práci z 18. století, stejně jako socha svatého Jana Nepomuckého ve Smrkovci. Stával těsně u křižovatky v obci přesně naproti pomníku padlým v I. světové válce, které jediný vydržel dodnes.
V obci se nacházel také malý pivovar, který byl součástí zámečku, ke kterému byl těsně přistavěn. Vznikl v období I. poloviny 18. století a jeho stavitelem a prvním majitelem (stejně jako celého dvoru se zámkem – kterému místní říkali Am Huaf – Na dvoře), byl Arnošt z Bigato. Pivovar měl v té době výtěžnost 18 věder. Sloužil do období 30. let 20. století. Ještě ve dvacátých letech je uváděna roční výtěžnost 500 hektolitrů při velikosti jedné várky 20 hektolitrů. Poté byl využíván jako sklad požární techniky.

Roku 1847 měla obec celkem 75 domů s 536 obyvateli. Farností obec patřila ke vsi Smrkovec. Ve vsi byly uvedeny 2 hospody, škola s jedním učitelem určeným v obci, 1 vrchnostenský panský dvůr, 1 panský pivovar na dva sudy, 1 panská výrobna kořalky, 1 panská fořtovna a 1 hostinec.
V Dolní Žitné býval 1 vrchnostenský panský dvůr. V obci se od poloviny 19. století nacházel místní dobrovolný sbor hasičů. Lidé se nejčastěji živili pěstováním chmele, rolnictvím, chovem dobytka, dřevorubectvím, pálením milířů, přádelnictvím lnu a vlny, někteří se živili podomním obchodem či jako nádeníci.

 V prostorách obce se nacházely čtyři menší rybníky, kde se chovali pstruzi. Na všech zdejších „horských“ obcích, Smrkovci, Žitné i Lazech, nebyl nikdy doktor, ani lékařské středisko. Lidé ze všech tří obcí docházeli na ošetření do Kynžvartu, kde bývali tři lékaři.
 Během I. světové války padlo celkem 22 obyvatel obce, což bylo 5% všech obyvatel. V období před začátkem II. světové války žilo v Dolní Žitné 271 a v Horní Žitné 158 obyvatel. 
Dnes je celý prostor Dolní Žitné zarostlý náletovým stromovím, keři, ale hlavně bolševníkem. Z nich vyčnívají nepatrné základy domů. Půda je téměř po celé ploše vsi podmáčená, takže je často neprůchodná. Horní Žitná byla dokonale zplanýrovaná. Člověk by jen těžko uvěřil, že na zdejší ploše mohly někdy stát velké kamenné domy plné života. I samotné základy domů se hledají velice obtížně, prostranství je pokryté velkým množstvím poměrně mohutných přírodních balvanů. A protože ani ze zámečku nezbylo prakticky nic, připomíná bývalou obec nahrubo otesaný pomník obětem z I. světové války. Ovšem i v něm se dnes nacházejí vysekaná prázdná „okna“ do kterých byly dříve usazeny vzpomínkové desky.

DOLNÍ ŽITNÁ DNES

Nafoceno 2.4.2016
 

HORNÍ ŽITNÁ DNES

Nafoceno 16.4.2016