Zanikleobceobjekty

Navigace

Rok: 1936: 124 domů a 570 obyvatel

GPS: N 50°5´45    E 12°38´27

Bývalá obec Krásná Lípa ležela kolem rozcestí cest z Kostelní Břízy na Lazy a zaniklou obec Ostrov - Verda, západně od místa dnešní vodárenské nádrže. Ke svému českému názvu přišla v roce 1923, kdy byl doslova počeštěn původní název, německý Schönlind.
Ves byla založena pravděpodobně již ve 13. století. Avšak první písemné zmínky jsou z roku 1370, kdy je uvedena v seznamu leuchtenberských lén, stejně jako ostatní vsi v okolí. 
Vzhledem ke své nadmořské výšce okolo 650 metrů nad mořem neoplývala úrodnou půdou a vhodným klimatem pro pěstování plodin. To byl jeden z důvodů, proč jako nepříliš výnosná často měnila majitele. Obyvatelstvo se zde přesto živilo pěstováním obilí, lnu, brambor a chovem hovězího dobytka. Dle potřeby pomáhali v lesích jako dřevorubci, či jako uhlíři stavěli po lesích milíře. Později našli někteří obyvatelé práci v železné huti a na hamru, kde se tavilo a zpracovávalo v okolí vytěžené železo.
 Z nejstarší historie obce se zachovalo jen velice málo informací.
V roce 1910 bylo evidováno 109 domů a 562 obyvatel, v roce 1936 124 domů a 570 obyvatel.
Nejvýraznější ranou do dějin Krásné Lípy, byl podobně jako v ostatních obcích oblasti Slavkovského lesa odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce. Nové osídlence se do nehostinného, tvrdého kraje nedařilo získat, a tak bylo území v roce 1948 začleněno vojáky do "Vojenského újezdu Prameny". Ti pak, podobně jako v jiných obcích dokonali dílo zkázy, udělali si z opuštěných domů terče a Krásnou Lípu prakticky srovnali se zemí.
Dělostřeleckou palbu nepřežil ani starobylý zámek, který zde postavili Štampachové v roce 1588. Zbylo z něj jen pár zavalených sklepů, dávajících tušit, jak asi vypadal.
Z celé obce tak do dnešních dnů zůstal zachován pouze zarostlý židovský hřbitov, na který se dostanete, pokud se vyšplháte po pěšině, vedoucí od hráze nádrže nahoru, do březového hájku.

Pokud se vypravíme do míst bývalé vesnice, jdeme po stoupající silnící vedoucí středem dávné obce. Po obou stranách jsou základy větších či menších domů a po asi 800 metrech dojdeme k obecní křižovatce a ostré zatáčce. Nad ní se rozkládal vesnický rybník. Po další cestě vzhůru najdeme po pravé straně ještě velké zbytky základů bývalého zámku. Velká oblouková okna ještě dnes dokazují, jak na tehdejší dobu byl zámeček honosně postavený.

Nafoceno v roce 2016

 Zámek v Krásné Lípě

 

Na vyvýšenině nad údolím, na východní straně obce, se rozprostíral starobylý zámek. Ten zde roku 1588 postavili Štampachové. V následných létech došlo k několika přestavbám, takže nakone

 Zámek v Krásné Lípě

 

Na vyvýšenině nad údolím, na východní straně obce, se rozprostíral starobylý zámek. Ten zde roku 1588 postavili Štampachové. V následných létech došlo k několika přestavbám, takže nakonec měla budova obdélníkový tvar s jedním patrem. Na jejím severním průčelí se nacházel rizalit. Pod zemí se nacházely klenuté sklepy a uvnitř zámku vzácná kaple svatého Josefa se vzácnými sochami. 
Do areálu zámku dále spadaly panský dvůr, menší pivovar, ovčín a palírna kořalky.
Během období VVT byl likvidován i zámek. Dělostřeleckou palbou byl drcen stejně jako ostatní domy obce. Po mnoha dělostřeleckých přepadech ostrými střelami z něj zbyly nakonec jen rozvaliny. Jako u ostatních míst, i zde vojenské buldozery dokonaly dílo zkázy v době, kdy vojáci opouštěli tyto prostory. Rozhrnuly ještě stojící zbytky zdi, srovnávaly terén, aby zahladily zbytky po vojenských akcích. Takže nakonec také ze zámku zbylo jen pár zavalených sklepů, dávajících jen tušit, jak zámek kdysi vypadal. Dnes jsou k nalezení ještě klenuté stropy, které se však dále rozpadají. Dosud není známa žádná fotografie zámku ani jeho kresba. Rovněž o vnitřním vybaven není nic známo.

c měla budova obdélníkový tvar s jedním patrem. Na jejím severním průčelí se nacházel rizalit. Pod zemí se nacházely klenuté sklepy a uvnitř zámku vzácná kaple svatého Josefa se vzácnými sochami. 
Do areálu zámku dále spadaly panský dvůr, menší pivovar, ovčín a palírna kořalky.
Během období VVT byl likvidován i zámek. Dělostřeleckou palbou byl drcen stejně jako ostatní domy obce. Po mnoha dělostřeleckých přepadech ostrými střelami z něj zbyly nakonec jen rozvaliny. Jako u ostatních míst, i zde vojenské buldozery dokonaly dílo zkázy v době, kdy vojáci opouštěli tyto prostory. Rozhrnuly ještě stojící zbytky zdi, srovnávaly terén, aby zahladily zbytky po vojenských akcích. Takže nakonec také ze zámku zbylo jen pár zavalených sklepů, dávajících jen tušit, jak zámek kdysi vypadal. Dnes jsou k nalezení ještě klenuté stropy, které se však dále rozpadají. Dosud není známa žádná fotografie zámku ani jeho kresba. Rovněž o vnitřním vybaven není nic známo.

Nafoceno: Červenec 2016
 

Dnes v místě kde stál zámek najdeme už jen  terénní nerovnost o velikosti cca 18 x 30 metrů, porostlou bezem, břízami a olšemi. Mírně propadlé místo vedoucí prostředkem vyvýšeniny naznačuje, že zde býval průjezd budovou zámku.
Pod jihozápadním křídlem zámku se dodnes nacházejí mísnosti, některé již zavalené.

Židovský hřbitov

 

Z celé obce tak do dnešních dnů zůstal zachován pouze zarostlý židovský hřbitov, který je dnes významnou raritou. Je poměrně dobře zachovalý, snad nejlépe z ostatních židovských hřbitovů v okrese. Lze se na něj dostat, pokud vyšplháte po pěšině, vedoucí od dnešní hráze nádrže nahoru, do březového hájku. Jedná se o obdélník, který lemují dosud stojící kamenné sloupy, prozrazující kudy dříve vedl plot hřbitova. I na poměrně malé ploše můžeme nalézt celkem 98 náhrobních kamenů a dva sokly od pomníků. Většina nápisů je v hebrejštině, některé jsou německé. Nejstarší nápis je datovaný letopočtem 1724. Dokládá, že se sem Židé pohřbívali nejméně od začátku 18. století. Na stélách najdeme nejčastěji vytesané žehnající ruce, což je typický znak Kohenů, levitské konvice a drobné květiny. Tyto poslední zbytky jsou vše, co zbylo z místní početné židovské komunity. Ta patřila v obci mezi nejpočetnější židovskou komunitu ze všech okolních obcí. Dle údajů se k židovské víře hlásilo až 37 domů z celkových 109, jež na konci 19. století v obci stálo. 

Na dolní straně hřbitova stávala dřevěná márnice.